
Oblast trávení je oblast čakry, známé jako solar plexus, v souladu je tato čakra jasně žlutá.
Je to oblast, která ovlivňuje trávicí systém, včetně žaludku, jater, sleziny a žlučníku.
Je to oblast radosti, ale také strachů a obav. V psychosomatice je tato oblast spojována s emocemi a vibracemi kolem vás.
Chcete-li rychlou radu, dejte si krátkou chvíli pro sebe, položte si otázku a pozorujte svůj solar, nachází se v oblasti pupíku, cca 2cm nad pupíkem, ale je dost pravděpodobné, že vám bude reagovat celé bříško i to je v pořádku :).
Pokud na vaši otázku bude vaše bříško reagovat stažením, může tam být jen váš strach, pokud tam bude jakési vnitřní podivné nevysvětlitelné napětí, do situace nechoďte nebo se ptejte dál: je to můj strach? Souvisí to s xx? Nechte se vést intuicí.
Oblast trávení také celkově souvisí s tím jak se dokážete radovat ze života, jak se ve vašem životě cítíte.
Říká se, že jste to co jíte, dle mých zkušeností nejde o to co a kdy jíte, ale s jakou energií to do sebe dáváte.
Třeba takový smažák… spoustu lidí ho šikanuje přitom ho milují! Je škoda, že ke smažáku (a nejen) k němu lidé přistupují, že je to něco co by neměli.
Pokud jíte něco s pocitem, že by jste to neměli… jak to asi dopadne? Máte rozpor už když se pro něj rozhodujete, tudíž očekávejte rozpor i ve vašem trávení.
Oblast žaludku a celkově bříška je také dobrým ukazatelem jaké lidi máte kolem sebe. Ukazuje také dobře toxicitu/negativní energii okolí/lidí.
Položte si otázku nebo jen sledujte jak se cítí vaše břicho když se dotyčný blíží k vám? Jak se cítí když jste u sebe a povídáte si? Toto je dobrá rada i když jdete na rande, první pocity jsou ve většině případů ty správné :))
Psychosomatika klasických obtíží s trávením:
Bolest, těžkost po jídle – není o jídle, ale o vašem přístupu. Na co jste při tom mysleli?
Zácpa – urputně se držíte starých křivd a bolesti, neschopnost to pustit
Průjem – chcete se něčeho urychleně zbavit
Nadýmání – souvisí se zácpou a pocitem sadomasochismu – sebe trestání.
Trávení a potíže s ním má mnoho lidí, přijde mi, že jen odráží na „nemoc“ dnešní doby a tím je málo radosti…