Osamělost není samota, ačkoliv si to mnoho lidí plete.
Samota je stav, kdy jsi sám bez společnosti, jsi sám se sebou, pokud jsi se sebou v pohodě, zvládáš ji dobře.
Jak zvládáš samotu ukazuje na to, jak se cítíš/chováš ve vztazích a také co se odehrává ve tvém nitru. Mnoho lidí v samotě utíká do světa technologií, úklidu… Kamkoliv, jen proto, aby nemuseli čelit svým myšlenkám a strachům.
Podle toho, jak druzí snášejí svou samotu, poznáš jak dokáží čelit strachům a realitě. Chceš-li vědět jaký druhý je, zeptej se ho na to, jak se cítí nebo co dělá když je sám.
Osamělost je oproti tomu zakořeněný hluboký pocit ve tvém nitru, který můžeš zažívat i když jsi obklopen skvělou společností a máš hezký partnerský vztah.
Osamělost je jedním ze zranění Duše, tyto typy lidí jsou na osamělost jaksi zvyklí a mají sklon k jakýmkoliv závislostem, aby alespoň na chvíli utlumily ten pocit prázdnoty, že nikam nepatří.
Pak je kategorie lidí s narcistickým spektrem, popřípadě vyloženě porucha osobnosti narcismus, kteří mají chronický stav osamělosti a strachu z opuštění a odmítnutí, tito jedinci s tím, narozdíl od druhých, nechtějí mít nic společného, tudíž to ani řešit 🙂
Pocit osamělosti a jeho „zbavení se“ vyžaduje v prvním kroku odvahu se svěřit a často podporu zvenčí, protože se jedná o velmi hluboko uložené pocity a hlavně stud o tom s někým mluvit.
Ráda ti budu průvodkyní na tvé cestě 💜.
K terapii nebo třeba náhledu Duše (pokud nejsi zatím připraven ke sdílení nahlas) tudy ♥